8. 12. 2023

Hanzlík: V Holešovicích jsem byl vždycky doma

Jak se těšíte na svůj sparťanský návrat do Holešovic po deseti letech?
Těším se moc! Hlavně se těším na spoluhráče i halu. Byl jsem ve Sportovce minulou sezonu s mladším dorostem Mladé Boleslavi, takže atmosféra na mě hned po příjezdu dýchla.

Máte natrénováno?
No, právě… (směje se) Měl jsem od trénování dětí chvilku pauzu, takže jsem jezdil jen každou neděli za synem na ledy. Sám moc možností na trénování nemám, proto jsem byl ve výstroji jen dvakrát, ale jinak chodím normálně na bruslích trénovat děti. Četl jsem nějaké rozhovory kluků, jak makají, takže… Ale jsem mladší, tak bych měl mít výhodu.

Udržujete s někým z mistrovské party intenzivnější kontakt i po letech?
Těch kluků tam mám víc. Ať je to Tomáš Netík, se kterým se vídáme na zápasech juniorky. Jsou tam i Petr Ton, Jarda Hlinka nebo Franta Ptáček a další. Těším se na všechny vrstevníky a bývalé spoluhráče, že se opět sejdeme a popovídáme si o životě.

Návrat do Holešovic je velkou událostí, na co vzpomínáte nejraději vy?
Určitě na získané tituly. Krásně se mi vzpomíná také na bitvy se Slavií. Vždycky bylo vyprodáno, takže to byly skvělé zápasy. Sportovka byl náš stánek. Jak jsem ve Spartě působil dlouho, znal jsem opravdu každého od uklízeček až po číšníky v restauraci v hale. V Holešovicích jsem byl vždycky jako doma.

Byla rodinná atmosféra celého klubu v titulové éře hlavním hnacím motorem týmu?
Je to tak! Znali jsme se vážně všichni. My jsme v hale trávili hodně času i mimo tréninky a zápasy. Chodili jsme v ní na obědy, pak jsem v Holešovicích trénovat s Láďou Čihákem mladý kluby. Byli tam se mnou kluci jako Petr Přikryl, Tomáš Netík nebo Michal Sivek, se kterými jsme zůstávali několik hodin po tréninku a povídali si se všema v hale.

Když jsem se prvně vracel jako soupeř, necítil jsem se příjemně

Vy jste byl velkým oblíbencem fanoušků, těšíte se na ně?
Vím, že když jsem odcházel do Brna, nesli to nelibě a nezatratili mě. Když jsem přijel s Kometou do Prahy, dostali se mi skvělého přivítání a potlesku, za což jim jsem moc vděčný. Těším se, že jich přijde na zápas hodně a užijeme si to všichni. Na ledě i na tribunách.

Platí i po letech, že první návrat do Holešovic jako soupeř zůstává vaším nejhorším zážitkem?
Už když jsem s přijížděl k Praze, měl jsem nepříjemný pocit. Už na Nuseláku víte, že za chvíli jste v Holešovicích a říkáte si: ajajaj. Věděl jsem, že jedu domů a nebylo mi dobře po těle. O to víc mě potěšilo, jak se ke mně diváci zachovali neskutečně. Nepískali ani nic takového. Mám to teda sice rád, když na mě pískají, ale tenkrát jsem se necítil příjemně.

Vytěsníte negativní vzpomínky ohlédnutím za třemi tituly, které jste v Holešovicích získal?
U první jsem byl ještě mladý osmnáctiletý zobák, který se rozkoukával a zjišťoval, co play-off obnáší. Druhý titul v roce 2006 byla neskutečná jízda. I když jsme měli špatnou sezonu, kterou jsme zachránili posledním zápasem, udělali jsme celé play-off. Byly to nádherné bitvy, hlavně finálové derby!

V obou sezonách jste vyhráli patnáct z šestnácti zápasů doma. Bylo to větším ledem anebo specifickou atmosférou Holešovic?
I v Brně jsem poznal, že platí, co se říká. Když jedete k Praze, už před cedulí prohráváte o dva góly. Soupeři z nás měli velký respekt, do toho jsme měli větší led a skvělé fanoušky v zádech. V Holešovicích bylo všechno specifické, soupeřům se u nás hrálo těžko.

Je pro vás největším zklamáním neúspěšné semifinále 2004, kdy jsme ztratili vedení 3:1 na zápasy?
Naprosto souhlasím. Celé to bylo umocněné tím, že rozhodl nešťastný moment, kdy Martin Chabada trefil v závěru pátého zápasu místo prázdné branky tyčku. Slavia v prodloužení vyhrála a otočila celou sérii. Kdybychom dali gól a postoupili do finále, myslím, že bychom to ukopali k dalšímu titulu. Na to se ale historie neptá, takový je prostě hokej. Ob rok jsme si vše vynahradili, tak to chodí.

>>>PROGRAM NÁVRATU LEGEND, VSTUPENKY MIZÍ<<<

Trénování mě baví, ale moje tituly už děti nezajímají

Vy jste si po konci ve Spartě prodloužil kariéru o šest sezon, proč jste ale skončil, když jste byl v Mladé Boleslavi dokonce kapitánem?
V poslední sezoně už jsem laboroval s kotníkem a celá sezona se mi příliš nepovedla. Rozmýšlel jsem se, jestli někam jít, ale nakonec jsem zůstal v Mladé Boleslavi, kde bydlím. Domluvili jsme se s vedením, že skončím a plynule přejdu k trénování. Chtěl jsem skončit hlavně zdravý a začít novou kapitolu.

Trénování dětí vás baví?
To víte, že baví. Začal jsem u šesté a osmé třídy. Vloni jsem s trénoval s Davidem Vrbatou mladší dorost, se kterým jsme v zápase o bronz prohráli se Spartou. Dal jsem si pak pauzu, načež jsem teď vzal pátou třídu, tak uvidíme, co bude dál. Více, mě to trénování baví, ale trénování nejmenších je hodně specifické. Na to asi nemám vlohy.

Co vám dělá problémy?
Jsem dost kritický a nevím, jak to těm malým vysvětlit. U starších hráčů už jim můžete dát nějaké hokejové rady do života, naučit je různé fígle na ledě, ale u malinkých dětí je potřeba trpělivost. Tu bych možná i měl, ale musíte umět vše vysvětlit, v čemž nejsem tak silný.

Zajímavá výzva, co? Trénujete kluky, které už titul se Spartou nezajímá, když ani nebyli na světě.
Jasně, že to tak je. U nás je trenér učitel, protože spolupracujeme s hokejovou školou. Vodíme kluky ze školy na zimák a opačně, takže spolu trávíme hodně času. Povídáte si o autíčkách a podobných věcech. (usmívá se) Někteří si mě pamatují jako kapitána v Mladé Boleslavi, ale rozhodně ne, že jsem hrál za Spartu, natož s ní někdy vyhrál titul. Když kluci chtějí a poslouchají, tak mě trénování baví, ale když se sejde skupinka, která zlobí a neposlouchá, nervy pracujou. (usmívá se)

Naplňuje trénování váš veškerý volný čas?
Nenaplňuje, ještě hraju vesnický fotbal a podnikám. S bráchou rozjíždíme firmu na fotbalové trávníky, takže mu občas vypomáhám. Mám navíc dvě malé děti, takže času moc není. Malý už hraje hokej, druhému jsou čtyři, takže se chystá. Trávíme hodně času ježděním po zimácích, takže času už moc nezbývá.

SOUPISKY PRO NÁVRAT LEGEND:

Výběr Sparty

Brankáři: Tomáš Duba, Michal Neuvirth, Petr Přikryl. Obránci: Marek Černošek, Leo Gudas, Stanislav Hajdušek, Jan Hanzlík, Jaroslav Nedvěd, Karel Pilař, František Ptáček, Jiří Vykoukal, Libor Procházka. Útočníci: Michal Broš, Jaroslav Hlinka, Martin Hosták, Jiří Hrdina, Martin Chabada, Ondřej Kratěna, Patrik Martinec, Tomáš Netík, Daniel Přibyl, Michal Sivek, Petr Ton, David Volek, David Výborný, Jiří Zelenka, Richard Žemlička. Trenéři: František Výborný, Jan „Gusta“ Havel.

Výběr česko-slovenských hvězd

Brankáři: Ondřej Pavelec, Tomáš Rolinek, Dušan Salfický. Obránci: Petr Čáslava, Miloš Holaň, Milan Jurčina, Rostislav Klesla, Tomáš Mojžíš, František Musil, Ondřej Němec, Filip Novák, Andrej Sekera, Ivan Majeský. Útočníci: Jaroslav Bednář, Petr Čajánek, Martin Hanzal, Zbyněk Irgl, Jaromír Jágr, Jakub Koreis, Aleš Kotalík, Evžen Musil, Václav Nedorost, Jiří Novotný, Petr Průcha, Radek Ťoupal, Oldřich Válek, Tomáš Vlasák, Radim Vrbata. Trenéři: Martin Procházka, Martin Ručinský, Jaroslav Špaček.

Účast na sobotní autogramiádě od 16:00 hodin ve Sportovní hale Fortuna potvrdili:

Jiří Kročák, Jaroslav Velechovský, Jiří Doležal, Ladislav Benýšek, Stanislav Berger, Jan Boháček, Ivo Čapek, Michal Dragoun, Pavel Gross, Petr Havelka, Jiří Hlinka, Martin Holý, Josef Horešovský, Petr Hrbek, Karel Hromas, Pavel Hynek, Milan Kastner, Pavel Kašpařík, Robert Kostka, Zbyněk Kukačka, Jaromír Kverka, Jaromír Látal, Martin Maškarinec, Luboš Pázler, Vladimír Petrovka, Martin Podlešák, Tomáš Protivný, Miha Rebolj, Jan Reindl, Luboš Rob, Martin Rousek, Marek Schwarz, Richard Stehlík, Josef Straka, Václav Sýkora, Pavel Šrek, Pavel Táborský, Jan Tlačil, Milan Toman, Radek Tóth, Zdeněk Toužimský, David Vrbata, Vladimír Vůjtek

Účast na nedělní autogramiádě od 13:30 hodin v Galerii Harfa potvrdili:

Jiří Kročák, Jaroslav Velechovský, Marek Černošek, Tomáš Duba, Leo Gudas, Stanislav Hajdušek, Jan Havel, Jaroslav Hlinka, Martin Hosták, Martin Chabada, Ondřej Kratěna, František Kučera, Miroslav Kuneš, Patrik Martinec, Jaroslav Nedvěd, Tomáš Netík, Michal Neuvirth, Jiří Nikl, Lubomír Pěnička, Karel Pilař, Daniel Přibyl, Pavel Richter, Michal Sivek, Jan Srdínko, Petr Ton, David Volek, David Výborný, František Výborný, Jiří Zelenka a Richard Žemlička